Adresa : | Dobřichovice 629 252 29 |
Tel / Fax / Záz : | +420 257 712 292 |
e-mail : | dratenik@volny.cz |
www : | www.dratenik.cz |
Pracovní adresa (neužívejte jako poštovní): |
"Drátování ve Třebáni", výuka drátenického řemesla | |
Základní škola | |
Školní 219 | |
267 29 Zadní Třebaň |
Výstavy: | 93 Žilina, Drátěné kraslice, autorská+hosté, 1. výstava odrátovaných kraslic na světě. |
94, 95, 96 Koln, Kunst am Ai (Umění na vejcích), SRN. | |
95, 96, 97 Casino, Bern, Berner Ostereiermarit, Švýcarsko. | |
95, 98, 01 I, II, III trienale Premeny drotu, Žilina, Slovensko. | |
92 - 02, (12x) Stretnutie drotárských majstrov, Považské múzeum, Žilina, Slovensko. | |
01, 02 Výstava kraslic, Mezinárodní muzeum automobilů, Ženeva, Švýcarsko. | |
02 "Drátovat, letovat, hrnce spravovat,...", aut. výstava, Muzeum Jesenice u Rak. |
Další články | od roku 1998 |
Zemědělský týdeník 4/99, | Krajka z drátu utkaná. |
Slovenské listy 6/99, | Krása v drote zakliata |
MFD 3.4.99, | Velikonoce na Staroměstském náměstí. |
Právo 6.4.99, | Velikonoční kuriozity. |
Naše Noviny 10/99, | Mistr dráteník začínal od kraslic (zajímavé tváře našeho kraje). |
Tina 13/99, | odrátované vajíčko mezi kraslicemi - ČNP. |
Chalupář 10/99, | Drátenický učitel. |
Berounský deník 21.4.2000, | Největší drátěné vejce na světě vyrobil Petr Musil v Zadní Třebani |
Praktická žena 11/2000, | 2 fotografie |
L extension la gazette genevoise 3/2001, | článek o výstavě kraslic v Mezinárodním muzeu automobilů v Ženevě. |
Domov 4/2001, | Vejce nemusí být jen tradiční - ČNP, |
Naše Noviny 9/2001, | Džarci se s Musilem učí drátovat - na unikátní kurs se do Třebaně sjelo 17 lidí téměř z celé republiky. |
Naše rodina 34/2001, | První český dráteník - článek o Anežském jarmarku v Nosálově. |
Kukátko - Dobřichovický zpravodaj 3/2001, | Rozhovor - tentokrát s českým dráteníkem Petrem Musilem |
Dále: viz např: www.nasenoviny.cz, www.zadnitreban.cz, Berounský deník - Deníky Bohemia - Berounsko, ČT1, apod. |
Originální odrátovaná ptačí vejce - slepičí, husí, pštrosí
(asi 60 - 80 vzorů)
(39 vzorů bylo v 90. letech chráněno zápisem do rejstříku Úřadu průmyslového vlastnictví ČR č. 23280, 23942.)
4 druhy exkluzívních pohlednic ( i do prodeje) - viz obrazový doprovod stránek.
Drátenický šperk - odrátované polodrahokamy, oblázky, mušle, přírodniny.
Repliky starých vzorů na keramice a sklu - síťové a čtvercové drátování,
Opravy a záchranu starožitných keramických nádob a drátěných výrobků.
Vlastní originální tvorbu - keramické talíře a mísy zdobené
drátěným lemem
(Chráněno průmyslovým vzorem č. 27473-94 - spojení drátu s keramikou)
Drátování nádob extrémních velikostí - české a světové rekordy.
Odrátované výrobky a starou keramiku, odrátované skleněné
nádoby, starožitné talíře s barevným dekorem, věšáky, drobné drátěné výrobky,
hračky, staré i poničené pasti na hlodavce, různé drátěné zajímavosti staré i
nové. Také drátenické nářadí, krosny a doplňky vybavení, články a knihy o zpracování
drátu.
(Stav nerozhoduje. Prosím popis, foto a Vámi požadovanou cenu.)
Je možné zajistit na základě individuální dohody předvádění
i výuku základů řemesla.
Od jednodenních akcí v rámci historických trhů, jednorázové výuky dětí i dospělých
až po dlouhodobé kursy. (Ve spolupráci se VSUŘ Praha - Stodůlky). Podmínkou
je zajištění dopravy. Cena předváděcího dne je cca 1500,- Kč + doprava. Cena výuky se stanovuje vždy individuálně dohodou.
Dlouhodobý vzdělávací program: Kurs "Drátování
ve Třebani"
obsahuje 10 lekcí zaměřených na poznání odkud a kam směřuje drátenické řemeslo
v současnosti.
více informací
Drátenické řemeslo bylo od počátku 18. století typickým vandrovním
řemeslem. Tisíce mužů z chudých kysuckých vesnic na severozápadním Slovensku odcházely
do světa s dřevěnou krosnou na zádech, kolem drátu a koženou brašnou s nářadím
přes rameno. Doprovázeni malými chlapci - džarky, chodili po vesnicích a opravovali
hliněné hrnce, prodávali pasti na myši, vyráběli z drátu kuchyňské náčiní a letovali
plechové nádobí. Při svých cestách pěšky pronikli do mnoha evropských zemí (Maďarska,
Německa, Švýcarska, Belgie, Ruska, Francie) i na jiné kontinenty (Asie, Severní
a Jižní Ameriky i do Austrálie). Před vznikem tovární výroby byly jejich výrobky
velmi žádané. Někteří se stali úspěšnými podnikateli a zaměstnávali ve svých
manufakturách i stovky dělníků. S nástupem továren zanikl potulný prodej (tzv.
hauzírka) a po 2. světové válce s novým rozdělením Evropy drátenické řemeslo
zaniklo úplně. Dodnes se s výrobky dráteníků můžete setkat ve starých domech,
starší lidé ještě pamatují na "svého" dráteníka (chodil každoročně po
stejné trase a lidé ho znali podle křestního jména). Nemnoho výrobků lze najít
ve skanzenech. Velká expozice je v Budatínském zámku v Žilině (Slovensko). Drátenické
výrobky jsou lehké, praktické, zdobné ale velmi pracné. Dnešní výtvarníky pracující
s drátem podporuje Považské muzeum v Žilině, které každoročně pořádá "Stretnutie
drotárských majstrov". Pokusy o oživení výroby drátěných předmětů nebyly
zatím příliš úspěšné. Zájem o ručně vázané drátěné výrobky však roste. Důkazem
může být 12 úspěšných ročníků drátenických setkání v Žilině, mnohé autorské výstavy,
již 3 ročníky velkých kolektivních výstav (trienále: Premeny drotu), akce v některých
zahraničních i českých muzeích, a mnohá vystoupení novodobých dráteníků na jarmarcích
a tržištích. Podstatně stoupá i počet zájemců o výuku řemesla - ať již z důvodů
profesních či rekreačně-relaxačních. Pro záchranu i obohacení řemesla je to dobře.